Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním e-shopu dáváte najevo svůj souhlas s využíváním cookies.
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně on-line; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.
Návod pro výběr, používání, ošetřování a údržbu chráničů sluchu poskytuje norma ČSN EN 458. My jsme zde připravili praktického průvodce pro všechny, kdo potřebují poradit, jak vybrat vhodné chrániče sluchu.
Máte na starost ochranu sluchu Vašich zaměstnanců?
Doporučujeme Vám PŘÍRUČKU PRO PROVÁDĚNÍ SMĚRNICE 2003/10/ES „HLUK NA PRACOVIŠTI". V dokumentu najdete kromě teorie z oblasti akustiky také přehledně zpracované rady, jak postupovat při hodnocení rizika hluku, jak snižovat expozici hluku, jak vybírat chrániče sluchu, včetně příkladů výpočtu "dávky hluku" v různých pracovních prostředích atd.
V zaměstnání.
Na druhou stranu, každý by měl zvážit ochranu sluchu ve svém volném čase.
Málokdo si totiž uvědomuje, jak vysokému riziku poškození sluchu hlukem jsme vystaveni každý den při činnostech, které běžně vykonáváme ve volném čase doma, na zahradě, při sportu nebo různých koníčcích. Např. hluk na rockovém koncertě je mnohdy na úrovni hlučného průmyslového závodu, kde by všichni zaměstnanci museli automaticky používat chrániče sluchu.
PŘEČTĚTE SI O TOMTO TÉMATU VÍCE: Jak hluk poškozuje sluch Kdy je hluk nebezpečný
Postup je perfektně zpracovaný v PŘÍRUČCE PRO PROVÁDĚNÍ SMĚRNICE 2003/10/ES „HLUK NA PRACOVIŠTI". Najdete zde i příklady hodnocení rizika hluku z konkrétních pracovišť.
Expozice neboli dávka hluku je množství zvukové energie, které působí na sluchový orgán po určitou dobu. Během pracovní směny může být zaměstnanec vystaven po různou dobu hluku o různých hladinách akustického tlaku. Proto se riziko škodlivého účinku hluku hodnotí z hlediska osmihodinové doby pracovního dne nebo z hlediska pracovního týdne sestávajícího z pěti osmihodinových pracovních dnů.
V případě jiného než ustáleného hluku - tedy pokud je hladina akustického tlaku proměnlivá o více než 5 dB - se pro výpočet denní a týdenní hladiny expozice hluku vypočítává tzv. ekvivalentní hladina akustického tlaku A. Hladiny expozice se vyjadřují v decibelech (dB).
Takzvané hygienické limity různých druhů hluku na pracovišti stanoví Nařízení vlády 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Minimální rozsah opatření k omezení expozice hluku stanoví takzvané "hodnoty expozice vyvolávající akci" neboli "akční hladiny":
Pokud překračuje ekvivalentní hladina hluku A přípustný expoziční limit 80 dB, nebo průměrná hodnota špičkového akustického tlaku C je větší než 112 Pa, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu.
Jestliže je překročen přípustný expoziční limit 85 dB, musí zaměstnavatel zajistit, aby osobní ochranné pracovní prostředky zaměstnanci používali.
K posouzení rizika expozice impulsnímu hluku slouží tzv. špičkový akustický tlak C. Impulsní hluk jsou velmi hlasité zvuky (impulsy), trvající méně než jednu sekundu, následované intervalem s nízkým hlukem - např. výstřel, údery bucharu, nýtovačky nebo výsekového lisu. Lidský sluch není schopen přizpůsobit se těmto zvukům, jež mohou být velmi bolestivé. Impulsní hluk může způsobit okamžité těžké trvalé poškození sluchu.
Expoziční limit pro impulsní hluk vyjádřený hladinou špičkového akustického tlaku C se rovná 140 dB.
Objektivní metody ke správnému hodnocení expozice zaměstnanců hluku stanoví normy ČSN ISO 1999 (011620), ČSN EN ISO 9612 (011622) a ČSN ISO 13474 (011643).
Nařízení vlády 272/2011 Sb. stanoví jako jedno z opatření k omezení expozice hluku při práci bezpečnostní přestávky - viz více informací ZDE.
Souvisejícím tématem je kategorizace prací - viz Vyhláška č 432/2003 Sb., kterou se stanoví mimo jiné podmínky pro zařazování prací do kategorií z hlediska hodnocení rizika hluku.
Jsou-li chrániče sluchu používány na pracovišti, posuzují se jako osobní ochranné prostředky (OOP)* a jako takové musí svými vlastnostmi odpovídat požadavkům NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a příslušným technickým normám (ČSN EN 352 a ČSN EN 458).
*používá se též označení OOPP - osobní ochranné pracovní prostředky
Legislativa:
2003/10/ES
2003/10/EC Směrnice 2003/10/ES - o minimálních zdravotních a bezpečnostních požadavcích proti rizikům vyplývajícím z vystavení pracovníků fyzikálním vlivům (hluk), sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu článku 16(1) směrnice 89/391/EHS, změněná směrnicí 2007/30/ES
Příručka osvědčených postupů
Chrániče sluchu musí být zvoleny tak, aby odstranily riziko poškození sluchu hlukem nebo je snížily na minimum. Vybrané chrániče by měly snižovat hladinu hluku za chráničem sluchu (na bubínku) pod přípustnou akční hladinu danou národními legislativními předpisy. Výběru chráničů sluchu se má účastnit přímo zaměstnanec, neboť účinnost chráničů závisí především na tom, zda jsou správně a trvale používány. Proto je důležité vzít v úvahu i subjektivní hlediska, jako je pohodlí či obtěžování, protože právě to může snižovat dobu, po kterou jsou chrániče sluchu skutečně nošeny.
Existuje mnoho typů chráničů sluchu. Lze je rozdělit na zátkové chrániče sluchu, mušlové chrániče sluchu a akustické (protihlukové) přilby. Po stránce funkční se dělí na pasivní a nepasivní.
KLIKNĚTE ZDE PRO VÍCE INFORMACÍ O ROZDĚLENÍ CHRÁNIČŮ SLUCHU PODLE FUNKCE A TVARU
Výkon chráničů závisí hlavně na jejich schopnosti útlumu zvuku. Útlum chráničů může být definován následujícími parametry, uváděnými výrobcem:
KLIKNĚTE ZDE PRO VÍCE INFORMACÍ O PARAMETRECH CHRÁNIČŮ SLUCHU
Při výběru chráničů sluchu hodnotíme dostupné výrobky podle následujících hledisek:
1.) značka CE |
↓ |
2.) požadavky na útlum |
↓ |
3.) pohodlí uživatele, zdravotní obtíže |
↓ |
4.) podmínky pracovního prostředí, ergonomická hlediska (např. činnost a zvláštní úkoly uživatele) |
↓ |
5.) kompatibilita s ostatními OOP |
↓ |
vybrané chrániče sluchu |
Při výběru chráničů sluchu pro ochranu sluchu v pracovním prostředí je důležité vybírat z výrobků označených značkou shody CE, která vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech právních předpisech, které se na něj vztahují, a že byl při posouzení shody dodržen stanovený postup.
Pro správnou volbu chráničů sluchu je nutné znát hluková rizika na konkrétním pracovišti.
Kromě hladiny akustického tlaku A je rovněž nutné při výběru chráničů zohlednit kmitočtové složení hluku (např. zda ve Vašem pracovním prostředí převažují vysokofrekvenční zvuky) a charakter hluku (ustálený, proměnný nebo impulsní). Dále je nutné vzít v úvahu důležitost komunikace a slyšitelnost výstražných a vyzývacích signálů a v případě specifického hlukového prostředí určit, zda existují speciální požadavky na ochranu sluchu.
Měřením hluku se zabývají specializované firmy, jejichž nabídku najdete i na internetu. Pro soukromé potřeby Vám postačí orientační měření hluku hlukoměrem, který můžete zakoupit v našem e-shopu.
Výběr chráničů sluchu podle útlumu - viz "Parametry chráničů sluchu a jejich výkon".Vybrané chrániče sluchu musí snižovat hladinu hluku v uchu uživatele pod tzv. akční hladinu, jak je stanovena v národních právních předpisech.
Čím vyšší útlum, tím lepší?
Správný je přiměřený útlum.
Příklad: hladina vyvolávající akci je 85 dB | |||||||||||||
Je mylné domnívat se, že čím vyšší je útlum, tím je chránič sluchu lepší. Nejvhodnější chránič sluchu zajišťuje, aby byla hladina hluku na ušním bubínku uživatele asi o 5 až 10 dB nižší než hladina vyvolávající akci. Zaměstnanci by neměly být poskytovány chrániče sluchu snižující hluk o více než 15 dB pod hladinu vyvolávající akci. |
|
||||||||||||
Nadměrný útlum může bránit komunikaci a slyšitelnosti výstražných signálů. Uživatel se zároveň může cítit izolovaný od okolního prostředí. V důsledku toho nemusí být chrániče sluchu nošeny po celou dobu expozice a ochrana sluchu může být významně snížena. |
Komunikace a slyšitelnost výstražných signálů
Používání chráničů sluchu může vést ke zhoršené komunikaci. Varovné, výstražné a vyzývací signály v hlučném prostředí by měly být zvoleny tak, aby je uživatelé chráničů sluchu mohli slyšet. Slyšitelnost signálů by měla být v praxi ověřena. | KLIKNĚTE ZDE PRO VÍCE INFORMACÍ O KOMUNIKACI A SLYŠITELNOSTI VÝSTRAŽNÝCH SIGNÁLŮ PŘI POUŽITÍ CHRÁNIČŮ SLUCHU |
Limity útlumu aneb kam až se dá v ochraně sluchu před hlukem jít
V extrémně hlučném prostředí může být nutné použít kombinaci zátkové chrániče sluchu + mušlové chrániče nebo zátkové chrániče sluchu + akustická (protihluková) přilba. Výsledný útlum není v žádném případě pouhým aritmetickým součtem útlumů obou chráničů. Na přenosu zvuku do vnitřního ucha se podílí i tzv. kostní vedení. |
KLIKNĚTE ZDE PRO VÍCE INFORMACÍ O LIMITECH ÚTLUMU CHRÁNIČŮ SLUCHU A PODÍLU KOSTNÍHO VEDENÍ NA PŘENOSU ZVUKU DO VNITŘNÍHO UCHA. |
Odhad efektivní hladiny akustického tlaku A za nasazenými chrániči sluchu
Existují 4 metody vyhodnocení efektivní hladiny akustického tlaku A za nasazenými chrániči sluchu, sloužící k vyhodnocení míry ochrany poskytované chrániči sluchu:
metoda oktávovových pásem | nejpřesnější metoda; výpočet vychází z hladin akustického tlaku v oktávových pásmech na pracovišti a z údajů o útlumu posuzovaného chrániče sluchu |
metoda HML |
metoda je založená na hodnotách tří indexů útlumu H, M,L, které se určují z údajů o útlumu chrániče v oktávových pásmech; z kombinace těchto hodnot s naměřenými hladinami akustického tlaku A a C hluku se vypočítá hodnota předpokládaného snížení hladiny akustického tlaku (PNR); PNR se odečte od naměřené hladiny akustického tlaku A, čímž se určí hladina akustického tlaku A za nasazenými chrániči sluchu |
zkrácená metoda HML |
hladina akustického tlaku A za nasazenými chrániči sluchu se vypočte odečtením hodnot H, M, L od naměřené hladiny akustického tlaku v daném frekvenčním pásmu |
metoda SNR |
hladina akustického tlaku A za nasazenými chrániči sluchu se získá odečtením hodnoty SNR od hladiny akustického tlaku na pracovišti |
Všechny metody jsou podrobně popsané v přílohách A a B ČSN EN 458 (832111) Chrániče sluchu - Doporučení pro výběr, používání, ošetřování a údržbu - Návod.
Aby zaměstnanci chrániče sluchu správně - nebo vůbec - používali, je velmi důležité brát při výběru chráničů v úvahu pohodlí a umožnit uživatelům vlastní výběr. Před výběrem chráničů by mělo být také zjištěno, zda uživatel měl nebo má jakékoliv problémy se sluchem nebo je léčen z důvodů ušního nebo kožního onemocnění. | KLIKNĚTE ZDE PRO VÍCE INFORMACÍ O VÝBĚRU CHRÁNIČŮ SLUCHU PODLE KRITÉRIA POHODLÍ A ZDRAVOTNÍCH OBTÍŽÍ |
Teplota a vlhkost
Fyzická práce v prostředí s vysokými teplotami a/nebo vlhkostí může způsobit silné pocení pod dosedacími polštářky mušlových chráničů. V takových podmínkách by měly být upřednostněny zátkové chrániče sluchu. Jako opatření proti pocení je možné pod dosedací polštářky chráničů použít tenké savé návleky. Je však nutné vzít v úvahu, že použitím návleků může být snížen účinek chráničů. Měly by být upřednostněny výrobky s údaji o útlumu kombinace mušle a návleku. Útlum mušlových chráničů (přilnavost těsnících polštářků) mohou ovlivnit i extrémně nízké teploty.
Znečištění
V pracovním prostředí, které je zdrojem nečistot a prachu, je důležitá prevence ušních zánětů a podráždění pokožky ucha. Měly by být vybrány takové chrániče sluchu, které je možné snadno zavádět do uší i vyndávat a přitom nedochází k jejich znečištění špinavýma rukama. Naprosto nevhodné jsou pěnové "špunty do uší" a podobné zátkové chrániče sluchu. Vhodné jsou omyvatelné zátkové chrániče se stopkou nebo úchytem, vytvarované zátkové chrániče spojené náhlavním či týlovým obloukem, individuálně zhotovené chrániče nebo mušlové chrániče. Chrániče spojené šňůrkou nebo náhlavním obloukem mají zároveň výhodu v tom, že je můžete mít stále "po ruce" kolem krku.
Chrániče sluchu musí dobře "sedět" a těsnit i v použití s dalšími OOPP, jako jsou ochranné oděvy, kukly, obličejové štíty, respirátory, přilby, atp. Je vhodné zvolit v případě dostupnosti takové ochranné prostředky, kde jsou ochranné funkce sloučeny do jednoho výrobku nebo které takovou kombinaci umožňují.
Osoby používající brýle by měly dát přednost zátkovým chráničům sluchu. Při použití mušlových chráničů sluchu mohou rámečky brýlí nebo hlavové pásky překážet správnému dosednutí těsnících polštářků kolem uší.
Při výběru chráničů sluchu hraje samozřejmě roli i jejich cena. Pěnové "špunty do uší" jsou jednorázově levné, ale při častém použití Vás budou stát mnohem víc, než kvalitní lamelové chrániče sluchu (ER 20/Etyplugs, Alpine a pod.) nebo mušlové chrániče s životností v řádech měsíců až let.
Samostatnou kapitolou jsou individuální chrániče sluchu (např. ePRO-ER nebo DLO) vyrobené na míru podle otisků uší. Kromě účinné ochrany sluchu poskytují uživateli nejvyšší možné pohodlí, skvěle vypadají a mohou majiteli sloužit několik let. Na rozdíl od univerzálních zátkových chráničů sluchu v uších skvěle sedí, aniž by jakkoliv tlačily, a snadno se zavádí do uší i vyjímají. To vše přispívá k lepší pohodě pracovníků, ke snížení pracovního stresu, lepší koncentraci na práci a v konečném důsledku ke zvýšení pracovní výkonnosti. Vzhledem k dlouhé životnosti - 4 roky i déle - představují chrániče sluchu na míru v dlouhodobém horizontu také nezanedbatelnou úsporu za jednorázové prostředky na ochranu sluchu.
Všechny námi nabízené chrániče sluchu splňují požadavky legislativy, jsou označeny značkou shody CE a jsou vhodné k ochraně sluchu v pracovním prostředí.
Nevíte si s výběrem chráničů sluchu rady? Napište nám na info@auris-audio.cz nebo zavolejte (+420 775 313 003) - rádi Vám poradíme!
Aktualizováno 20. 4. 2018.