CO JE HLUK A JAK POŠKOZUJE SLUCH

Hluk se obvykle definuje jako nechtěný zvuk, škodlivý svojí intenzitou. Intenzita hluku se vyjadřuje v decibelech (dB).

Hluk může způsobit řadu zdravotních problémů:

Sluch je velmi citlivý a lehce zranitelný smysl. Nadměrný hluk může dočasně přerušit nervové spoje mezi vláskovými buňkami ve vnitřním uchu a sluchovým nervem a tím způsobit poruchu sluchu. Tento jev se nazývá "dočasný posun prahu slyšení" a jakmile expozice hluku skončí, pomalu se vytratí. Regenerace sluchu pak může trvat několik hodin až několik dní. Bylo přitom zjištěno, že posun prahu slyšení začíná už na hladinách hluku překračujících 80 dB!

 

Jakmile tedy pociťujete po nějaké hlučné události nebo činnosti zvýšení prahu slyšení, berte to jako první signál únavy Vašeho sluchového ústrojí hlukem.

 

V důsledku působení dlouhotrvajícího, opakovaného nebo velmi intenzivního hluku může dojít ke zničení vláskových buněk a trvalému posunu sluchového prahu. Poškozené vláskové buňky nemají schopnost regenerace a nikdy znova nedorostou. Proto jejich odumření znamená trvalé poškození sluchu, neboť je narušen přenos zvuku z vnitřního ucha na sluchový nerv a dále do mozku. Taková sluchová vada (mající příčinu ve vnitřním uchu) se označuje jako percepční porucha a postihuje hlavně slyšení v oblasti vysokých frekvencí. Projevuje se špatnou srozumitelností některých hlásek a tím i zhoršeným porozuměním řeči.

Úplná hluchota, k níž dochází při zmizení jak vnitřních, tak vnějších vláskových buněk, rovněž způsobuje degeneraci nervových vláken.

 

Na mikrofotografii vlevo vidíte zdravé vláskové buňky, vpravo jsou vláskové buňky poškozené hlukem:

Obrázek je ze serveru http://emusician.com.

 

Podívejte se na fascinující fotografie vláskových buněk (hledejte výraz "hair cells") na serveru www.sciencephoto.com a pochopíte, proč je náš sluch tak zranitelný…

 

Přečtěte si také zajímavý rozhovor na téma sluch a jeho poškození, který vedl redaktor avmania.zive.cz Jirka Rokoský s MUDr. Jakubem Dršatou, Ph.D.

 

Hluk může vyvolat také „zvonění v uších“, poruchu sluchu odborně zvanou tinnitus nebo ušní šelesty. Lidé trpící „zvoněním v uších“ slyší různé – ve skutečnosti neexistující – zvuky jako zvonění, hučení, pulsování nebo pískání. Tato sluchová vada může být pro člověka, který jí trpí, psychicky velmi těžko snesitelná.

 

Ušními šelesty je postižena řada profesionálních hudebníků, ale jsou známy i případy, kdy tinnitus vyvolala jediná návštěva rockového koncertu. Z českých muzikantů mají tinnitus např. Michal Pavlíček nebo Jan P. Muchow, ve světě jsou to např. Barbra Streisand, Pete Townshend, Phil Collins či Bono Vox.

 

Zajímavé články a rozhovory o tinnitu (ale nejen o něm) najdete na stránkách časopisu sluchově postižených Gong.

Uši si na hluk nemohou "zvyknout". Tento typický argument mnoha fanoušků hlasité hudby je naprostý nesmysl. Hlasitá hudba může poškodit sluch každého člověka a sluch si nelze proti tomuto poškození "otužovat" např. častějším poslechem hlasité hudby. Citlivost a zranitelnost sluchu každého člověka je individuální, ale nikdo neví dopředu, jak citlivý je jeho sluch, dokud si jej nepoškodí.

 

Záludnost poškození sluchu hlukem spočívá v tom, že je obvykle nebolestivé a postupné. Proto si mnohdy člověk vůbec neuvědomí, že ztrácí sluch. A když si konečně všimnete, že se něco děje (hůře slyšíte, jste přecitlivělí na hluk, zvoní Vám v uších), je už příliš pozdě, protože hlukem způsobené poškození sluchu je nevratné, jelikož vláskové buňky ve vnitřním uchu se neumí zregenerovat.

 

Takže pokud máte dojem, že jste na hluk zvyklí a Vaše uši jsou "otužilé", pravděpodobné vysvětlení je takové, že zřejmě už máte do určité míry poškozený sluch.

 

Sluchadla pro nedoslýchavé Vám sluch nevrátí, pouze Vám umožní využít jeho zbytky.